Jak rozpoznat pokojnou rockovou hospůdku od semeniště havloserských rozvracečských dobroserů

Určitě to znáte taky – ať už jste strávili váš týden v kanceláři, ve výrobním provozu, za volantem kamionu, anebo na operačním sále – dost možná v páteční podvečer zatoužíte vypít si své makovice menším či větším množstvím píváků, Boženek, režných a vodéček. Zkrátka a dobře, zatoužíte se pořádně zmastit. A kde jinde se vám to povede, nežli v příjemné rockové hospůdce. Takovýto příjemný večer se však snadno může zvrtnout v horor psychicky srovnatelný s penetrací vašeho řitního věnce basebalovou pálkou omotanou žiletkovým drátem. Chcete tomu předejít? Přečtěte si náš návod!

Vybrat ten správný rockový pajzl není vůbec lehké. Pakliže mezi vaše požadavky (kromě nerozbité držky) navíc patří i dobré pivo a ráno s konzistentní stolicí, zdá se to takřka jako neřešitelný problém. Včasnému rozpoznání semeniště vymaštěných pravičáckých plešek, socek, či domovské hospodě MC se budeme věnovat v dalších dílech našeho seriálu. Nyní si povíme něco o hnízdištích havloserských rozvracečských dobroserů.

Zaprvé je třeba jasně definovat objekt našeho (ne)zájmu, tedy kdo to vlastně ten havloserský rozvracečský dobroser (dále jen H. R. D.) je, jak jej poznáme a jak hrozné věci se nám v jeho přítomnosti mohou stát: Entita tohoto lidského druhu má zpravidla brýle, těsné pruhované triko a uplé kalhoty, plnovous a delší, ovšem ne dlouhé, často kudrnaté vlasy. Celkovým zevnějškem je z něj na první pohled patrný silný odpor k práci a obyčejným lidem. Často bývá milně označován jako soukmenovec subkultury hipsterů. To je však velmi nepřesná domněnka. Popravdě jde spíše o podmnožinu této subkultury, anebo ojediněle také této subkultuře blízké, ale do ní se neřadící individuum. Mezi hlavní záliby tohoto stvoření patří pití ztuchlého piva ze špinavých trubek, diskutování o literatuře (Sebevědomí, plamenná řeč a statut studenta sociálních věd je zde nezbytné. Opravdová znalost literatury, historie, či reálná inteligence jedince jsou marginality.) a velebení Václava Havla. Jeho úhlavními nepřáteli jsou příznivci pozdní tvorby Karla Kryla, úspěšní lidé, obyčejní lidé, dělníci…zkrátka každý, kdo Václava Havla nevelebí. Jeho hlavními zbraněmi je vysoké sebevědomí, naprostá nepřístupnost k názorům druhých, aura nadprůměrně vysoké inteligence + sociálního vzdělání, Václav Havel (jako dogma), v případě konfrontace s veřejně známým jedincem H. R. D. i medializace a žaloby.

V přítomnosti H. R. D. nehrozí bezprostřední ohrožení. Měli byste se však vyvarovat jakýchkoli diskuzí o vašem politickém názoru, vaší práci a vašemu kladnému vztahu k motorismu – hrozí vysoká šance slovního konfliktu. Na pozoru by se měl člověk mít především až ve chvíli, kdy se vlivem svého omylu či ukvapeného jednání dostane do semeniště H. R. D. Jedinci H. R. D. se v přesile přirozeně cítí daleko silnější, nezranitelní a nezastavitelní. Je zde riziko slovních potyček a shazování vašeho názoru, vašich hodnot a vaší existence. Pokud patříte ke psychicky slabším jedincům, může vám to pokazit celý večer a vy pak domů namísto jako torpédo ve správně zmaštěné náladě přijdete jako skopaný pes. A to chce asi málo kdo, no ne?

Výbušnější jedinci mohou naopak přejít k fyzickému napadení H. R. D., což je velice prekérní a nebezpečná situace. Fyzické napadení H. R. D. je vždy následováno seběhnutím hloučku dalších soukmenovců H. R. D. (uskupí tzv. divizi) a nikdy není opětováno. Pokračuje pouze silným a deprimujícím slovním napadáním celou divizí H. R. D. a končí buď kombinací vyhození ze semeniště H. R. D. a totálním psychickým zdeptáním (obdobně jako v případě psychicky slabého jedince) anebo žalobou a medializací (např. v případě hospůdky U poutníka). Pokud si to tedy shrneme: Jedinec, který vyrazil do města za účelem příjemně se zmastit a jít pokojně spát, se vlivem H. R. D. navrací v silné depresi, osamocen, a čekajíc obsílku od PČR.

Včasné rozeznání semeniště H. R. D. od pokojné rockové hospůdky vyžaduje silnou ostražitost. Prvním ukazatelem na přítomnost semeniště H. R. D. může být například originální a literárně znějící název podniku či nekuřácký podnik rozporovaný silným sklepním zápachem linoucím se z jeho vchodu. Dalším ukazatelem mohou být staré bicykly zamknuté před podnikem či jedinci H. R. D. pokuřující před podnikem marihuanu. Pokud se (ať už kvůli vaší odvaze a zvědavosti, anebo omylem) dostanete dovnitř, můžete sledovat další ukazatele, jako je obraz Václava Havla pověšený na zdi, popíjející jedinci H. R. D., psi, jedinci co mají mastné neudržované dredy, mladá nepříjemná barmanka vypadající jako z 60. let. V tomto případě doporučujeme zvýšit vaši ostražitost na maximum. V žádném případě se s nikým z hostů nebavte. Pokud jste přišli i s kamarády, snažte se bavit o počasí. Každopádně se vyvarujte veškerým sociálně politickým tématům. Posledním poznávacím symbolem je kvalitní, ale podnikem totálně dokurvené, zesrané a zprasené pivo. Objednejte si rundu. Pakliže podnik nabízí Svijany, Poutníka, Krakonoše či jiný menší pivovar, k pivu zprvu zlehka přičichněte. Pravděpodobně namísto jednoho z těchto úžasných moků ucítíte mix pachu kozí srsti, lidské moči a pubického ochlupení orangutana. Opatrně se napijte. Teď už je zcela jasné, kde jste se ocitli. V tomto případě doporučujeme pivo nedopíjet, s extrémní opatrností na své vyjadřování zaplatit, a vyhledat urgentně jiný rockový podnik.

Pokud jste se drželi všech zásad, jak vyváznout ze semeniště H. R. D., hrozí vám pravděpodobně jen lehký ranní průjem z extrémně nechutného nakvašeného piva. Doporučujeme však celou věc nezlehčovat, urgentně vyhledat jiný rockový podnik a podstoupit preventivní léčbu ve formě deseti Šeráků, pěti Božkovů, dvaceti písniček od R. J. Dia, Iron Maiden či podobných kapel v jukeboxu, dvěma hodinami diskuze o politice s vašimi přáteli a jedné vystrčené prdeli na projíždějící hlídku MP.

V příštím díle našeho seriálu si povíme o tom, jak rozpoznat poklidnou pivničku na předměstí od doupěte chudých umaštěných socek.